|
SiBra na závodech posledního dílu CWC, Hoškovice
Pátý dubnový den byl pro závodní stáj SiBra Motorsport ve znamení posledního podniku letošního Car Winter Cupu, který se konal na betonové ploše Hoškovického letiště. Na startovní čáru jsem se chystal postavit já ve svojí EVO II a Brába s Liborem na místě spolujezdce. Malým (jak se později ukázalo tak i větším) byla účast Majdy za volantem mého speciálu, protože se nám na základě skvělého nápadu vzniklého v pokročilou hodinu na jednom plese snažila dokázat, že na závodech nic není a že to zvládne taky.
Závody wintercupu mají svoje kouzlo mimo jiné v tom, že díky
nim můžeme vstávat v sobotu okolo čtvrté hodiny ranní,
Po příjezdu do Hoškovic nás počasí opět mile překvapilo – tady
totiž ležela slušná mlha taky. A my už se bály, že bude První jsem se před startovní semafor postavil já, vzdálenější kužely slalomu se sice v mlžném oparu rýsovaly tak nějak matně, ale jinak byla trať docela přehledná. Tedy jak pro koho… hned po startu se ukázalo, že podceňování nájezdů trati se nemusí vyplatit a já najednou koukám, že jedu do pásky, protože ta pneumatika se měla objet zleva a ne zprava! Hups… přibrzdil jsem a na poslední chvíli se vrátil na vytyčenou trať. Nicméně cenné sekundy neúprosně ubíhaly. Majda po téhle mojí „frajeřince“ trochu znervózněla a začala mi diktovat navigační údaje, takže střední část slalomu proběhla celkem v pohodě. Až v poslední zatáčce před cílem jsem nastřádal dostatek sebevědomí, abych zase něco provedl. Majda mi hlásila poslední pravou, já si říkal no jasně za chvíli to bude a najednou se mi těsně před autem zatřepotala páska….. tak zase přišlo ke slovu zběsilé ručkování po volantu a brždění. Na svojí obhajobu můžu říct asi jenom to, že jsem nakonec ani jednou pásku ani kužel netrefil. I když diváci se asi museli královsky bavit, co že je to za blba…. Oproti mě uběhla Brábovi a následně i Majdě měřená tréninková jízda vysloveně trapně nudně a proto asi nemá cenu je rozebírat. Tréninkové časy odpovídaly odvedeným výkonům a Majda může vyprávět, že mě v jedné jízdě porazila. No co se dá dělat, já už to nějak přežiju.
První ostrou jízdu jsme startovali ve stejném pořadí, takže
první na řadu jsem šel opět já. Díky opatrnější jízdě bez přílišných chyb
a bloudění se mi podařilo zajet mnohem přijatelnější čas (1:29:50). I
Brába zajel solidně (1:30:93) a bylo vidět, že mu nové přitvrzené tlumiče
dost prospěly – jak co do stability jeho NV2, tak ke zvýšení sebevědomí. O
show se tentokrát musela postarat až Majda. Jela docela slušně a
svižně….až moc. Po jedné z vraceček sice přesně poslechla moje rady co
dělat, ale bohužel jsem trochu přecenil její možnosti, takže z navazující
levé zatáčky vyletěla ven. Ve chvíli, kdy se
Do druhého kola jsem opět startoval první, tentokrát s vědomím, že bych se měl docela snažit, aby mě Brába nepředjel a pak se mi do smrti nesmál. S tím vědomím se mi nakonec podařilo zlepšit čas první jízdy (1:28:85) a zajet tak někde docela blízko limitů, daných zoufale měkkým sériovým podvozkem. No do Běšin budou už na autě přitvrzené tlumiče made by p. Kůrka jako má Brába. Tentokrát se Majdě povedlo vsocit ještě před Brábu a musí se nechat, že sice nejela tak ostře jako v první nepovedené jízdě, ale zase celkem svižně a hlavně bezchybně. Slušný výsledný čas (1:35:68) tomu odpovídal a myslím, že se svým premiérovým vystoupením mohla být docela spokojená. To samé se ale nedá říct o Brábovi, si sice zhoršil čas (1:31:80), ale pořád se mi přibližoval víc než bych předem čekal, což se asi dá přičítat podvozku, ale i jeho druhá jízda byla vzhledem k tomu co dokáže trapně čistá, nudná a bezchybná. Zase žádný kotrmelec nebo hodiny, příkopů a stromů se bohužel taky nedostávalo…. No co se dá dělat….
Potom co jsem po druhém kole kontroloval stav pneumatik na EVO
II a zděsil se při pohledu na levou přední, která byla Výsledky opět ukázaly, že na nějaká lepší umístění prostě ještě nemáme auta a že moje 22. místo mezi v kategorii do 1400 v Jenišovicích byl spíš omyl osudu, než znamení zlepšování se. Tentokrát to bylo 46. místo, takže nic moc. Brába obsadil 49. místo a Majda předposlední 52. Speciální poděkování patří tentokrát Verunce, protože nám její odhodlání zajistilo spoustu záběrů ze závodu a musí se nechat, že natočit cca 2 hodiny videa s ne zrovna moderní a tím pádem i dost těžkou kamerou není žádná legrace. Zpestření jsme se dočkali ještě cestou zpátky. Brába jel první a protože mu začal docela silně unikat olej z motoru, tak mi při předjíždění kamionu na dálnici přistála docela solidní dávka na čelním skle. No a co se asi může stát když máte na skle vrstvu motorového oleje? No jistě, dojde kapalina v ostřikovačích…. Takže následoval výlet na nejbližší benzínovou stanici a čištění okna. Brába mezitím zjistil, že s olejem nic nenadělá, tak jenom dolil a navíc, že mu prasknul jeden šroub na objímce tlumiče výfuku, takže se mi nakonec dostalo i zadostiučinění za jeho úšklebky, když jsem rozpálený tlumič sundával já….. Nebudete tomu věřit, ale nadával stejně jako já. J A protože jsme tým a držíme spolu, tak se mi hnulo těsnění pod zátkou na víku ventilů a tím pádem dostal taky trochu mého oleje na předek auta…. Na úplný konec nutno dodat, že Brábův motor nevydržel zatížení a odebral se do věčných lovišť. Jinak to byla docela vyvedená akce.
Zdraví, Siki "ředitel" SiBra Motorsport
|
||
